Sami aby odešli.
No ovšem ONV tomu čelil takovou starou metodou, že začal svolávat dílčí schůze do těch jednotlivých působišť těch učitelů, do těch městeček a tak. A v tom bývalém okresním městě, tam, kde bylo těch učitelů víc, tak tam udělali dvě schůze, ve dvou školách. A na té jedné schůzi, ta se stála památná tím, že okresní inspektor prohlásil (ten učitel to uměl nazpaměť a já to umím také nazpaměť, protože to je NEZAPOMENUTELNÉ):
Podívejte se soudruzi, my jsme se dva dni na odboru pro školství a kulturu prověřovali. My jsme si řekli do očí všechno, v čem jsme chybovali a my jsme se všichni prověřili. Tak nás prosím vynechte a o nás už nemluvte.
No uznáte, pane Škutino, to by se mělo vytesat aspoň do tvarohu, když ne do mramoru.
No ale potom ti učitelé si vynutili skutečně velkou schůzi a na této schůzi po veřejné kritice, žádali, aby ti funkcionáři odstoupili. No a pochopitelně, pane Škutino, nikdo se ani nehnul a zatímco tyto řádky píšeme, jsou tam dál. Dokonce jeden z nich prohlásil, že je může odvolat jenom ten, kdo je tam dal. Koho měl na mysli, to je těžko říct. Ovšem s určitostí můžu tvrdit, že neměl na mysli lid, protože, za prvé, lid je tam nedal a za druhé, pro takovýhle druh soudruhů funkcionářů lid je dobrý jenom k jednomu: aby se po něm vyšplhali na nějaké místo, kde by měli MOC. A pak už ten lid nepotřebujou.“
Poznámka autorky:
Niekedy pri počúvaní rozhovorov s pánom Werichom mám podozrenie, že tento velikán českej kultúry nezomrel. Sedí niekde v utajení, pozoruje jedným očkom dianie na Slovensku, svoje postrehy nahráva s pánom Škutinom televíznou technikou z r. 1, 2, 3 (aby to vyzeralo autenticky) a vydáva to za svedectvá svojej doby.
Neexistuje totiž, aby sa dejiny až takto opakovali.
Zdroj:
Úryvok z rozhovorov s Janom Werichom z r.1968.
https://www.youtube.com/watch?v=ZZ2Ca2c3bmY