Co tomu říkáte, pane Werich? (1968)

Autor: Věra Tepličková | 14.11.2020 o 18:38 | Karma článku: 7,99 | Prečítané:  910x

„... jsem se sešel se svým starým známým, ale mladým učitelem, který mně vyprávěl, jak učitelé v tomto okresu, kteří podléhají odboru školství a kultury na ONV, se sešli a jak chtěli, aby ti funkcionáři patřiční, odešli.

Sami aby odešli.

No ovšem ONV tomu čelil takovou starou metodou, že začal svolávat dílčí schůze do těch jednotlivých působišť těch učitelů, do těch městeček a tak. A v tom bývalém okresním městě, tam, kde bylo těch učitelů víc, tak tam udělali dvě schůze, ve dvou školách. A na té jedné schůzi, ta se stála památná tím, že okresní inspektor prohlásil (ten učitel to uměl nazpaměť a já to umím také nazpaměť, protože to je NEZAPOMENUTELNÉ):

Podívejte se soudruzi, my jsme se dva dni na odboru pro školství a kulturu prověřovali. My jsme si řekli do očí všechno, v čem jsme chybovali a my jsme se všichni prověřili. Tak nás prosím vynechte a o nás už nemluvte.

No uznáte, pane Škutino, to by se mělo vytesat aspoň do tvarohu, když ne do mramoru.

No ale potom ti učitelé si vynutili skutečně velkou schůzi a na této schůzi po veřejné kritice, žádali, aby ti funkcionáři odstoupili. No a pochopitelně, pane Škutino, nikdo se ani nehnul a zatímco tyto řádky píšeme, jsou tam dál. Dokonce jeden z nich prohlásil, že je může odvolat jenom ten, kdo je tam dal. Koho měl na mysli, to je těžko říct. Ovšem s určitostí můžu tvrdit, že neměl na mysli lid, protože, za prvé, lid je tam nedal a za druhé, pro takovýhle druh soudruhů funkcionářů lid je dobrý jenom k jednomu: aby se po něm vyšplhali na nějaké místo, kde by měli MOC. A pak už ten lid nepotřebujou.“

Poznámka autorky:

Niekedy pri počúvaní rozhovorov s pánom Werichom mám podozrenie, že tento velikán českej kultúry nezomrel. Sedí niekde v utajení, pozoruje jedným očkom dianie na Slovensku, svoje postrehy nahráva s pánom Škutinom televíznou technikou z r. 1, 2, 3 (aby to vyzeralo autenticky) a vydáva to za svedectvá svojej doby.

Neexistuje totiž, aby sa dejiny až takto opakovali.

 

Zdroj:

Úryvok z rozhovorov s Janom Werichom z r.1968.

https://www.youtube.com/watch?v=ZZ2Ca2c3bmY

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

Komentár Zuzany Kepplovej

Hlas. Strana opatrného vyčkávania

Aj by sme povedali, že Pellegrini plní želanie vládnych strán a šúcha nohami.


Už ste čítali?